ART KODIAK s.r.o.

Kašny

S ohledem na historickou hodnotu kašen by měly být restaurátorské práce prováděny s koncepcí konzervačně-rekonstrukční, v souladu s respektováním současného dochovaného stavu kašny. V první řadě je opět proveden restaurátorský průzkum současného stavu památky, jehož součástí jsou zkoušky čištění a sondy zaměřené na zjištění přítomnosti původního dna. Na základě vyhodnocení tohoto průzkumu je následně vypracován restaurátorský záměr navrhující patřičné technické a technologické postupy. Nádrž kašny bývá jako celek většinou restaurována na místě bez provedení celkové demontáže. S ohledem na nutnost rekonstrukce vodoinstalace bývá provedena deinstalace centrálního prvku. Novodobé nevhodné prvky (hydroizolační nátěry, betonové dno) jsou odborně odstraněny.

Čištění, zeslabování krust a nárůstů vodního kamene je prováděno způsobem odsouhlaseným odborným dohledem na základě předem provedených zkoušek. Nově prováděné doplňky bývají omezeny na zajišťující plastickou retuš, doplnění větších částí pro zachování funkčnosti a lokální barevnou retuš nově provedených plastických retuší, či potlačení neodstranitelných krust. Hydroizolace kašen by měla být provedena reverzibilním způsobem, který umožní aplikaci a funkčnost s minimálním zásahem do originální hmoty kamenného materiálu památky. Jako nejvhodnější způsob se osvědčilo vyložení vnitřních stěn nádrže olověným plechem. Vodoinstalace a elektroinstalace bývá většinou ve zdevastovaném stavu a proto je většinou provedena nově, avšak s využitím stávajících prostupů a šachet. Způsob chrlení vody bývá proveden dle původního stavu či na základě historické dokumentace.

Brány

V první řadě je opět proveden restaurátorský průzkum současného stavu památky, jehož součástí jsou zkoušky čištění a sondy. Na základě vyhodnocení tohoto průzkumu je následně vypracován restaurátorský záměr navrhující patřičné technické a technologické postupy. Po provedení restaurátorského průzkumu se budou práce soustředit na citlivé očištění a konzervaci samotné brány. Bude provedeno sejmutí nevyhovujících plastických plomb a nevhodných barevných vrstev a důkladné kompletní dočištění. Takto očištěný materiál brány bude konsolidován.

V některých případech možno provést hydroizolaci horní partie brány olověným plechem, který zabraňuje vnikání srážkové vody do korpusu brány. Proběhne lokální doplnění chybějících částí (míra doplnění chybějících částí bude konzultována s NPÚ) a drobné lokální plastické retuše. Následně budou provedeny lokální barevné retuše, případně celková barevná sjednocující adjustace. Závěrečná konzervační úprava hydrofobním prostředkem.
Jako součást restaurování brány bývá i restaurování vstupních vrat, vrcholových křížů, či nápisů na bráně.

Boží muka

Restaurování božích muk by mělo mít v první řadě charakter konzervační, a to především proto, aby bylo vyhověno hlavnímu požadavku památkové ochrany, kterým je maximální snaha o záchranu původního autentického materiálu. (V některých případech je však již nezbytně nutné přistoupit k zásahu rekonstrukčnímu.)
Konzervační zásah by měl v co možná největší míře odstranit příčiny probíhající degradace a koroze kamenného materiálu a dále opatřit materiál božích muk tak, aby co nejlépe odolával přirozeným vlivům prostředí. Vlastnímu restaurátorskému zásahu musí předcházet průzkum zaměřený na aktuální detailní stav božích muk a podmínek, v nichž se v současné době nachází. Na základě vyhodnocení tohoto průzkumu je následně vypracován restaurátorský záměr navrhující patřičné technické a technologické postupy. Pokud se jedná o národní kulturní památku, musí být vše průběžně konzultováno a schvalováno příslušným orgánem státní památkové péče.

Prvním bodem restaurátorského záměru bývá rozhodnutí, zda se budou boží muka deinstalovat a transferovat do restaurátorského ateliéru, či zda bude zákrok konán na místě. Vlastní zásah je pak zahájen odborným čištěním kamene, čímž se odstraňují náletové deposity, povrchové nečistoty, tmavé krusty a biologické napadení. Metod čištění je celá řada, základní dělení je na mechanické a chemické. Vhodná metoda se volí pro každý případ zvlášť, na základě předem provedených zkoušek čištění. Následuje odsolení kamene, odstranění vodorozpustných solí z pórů kamene, což je poměrně časově náročný proces. Poté následuje konsolidace – zpevňování kamene, kdy aplikací zpevňovacího prostředku do struktury kamene jsou zlepšovány jeho mechanické vlastnosti a tím i prodloužena jeho životnost. Následují drobné plastické retuše, lokální injektáže, případná domodelování a doplnění a lokální barevné retuše. Na závěr (v případě deinstalovaných božích muk až po zpětné instalaci na jejich původní místo) bývá provedena scelující barevná retuš a závěrečná konzervační úprava hydrofobním prostředkem, který dělá boží muka odolnější vůči přirozeným přírodním vlivům, zejména dešťové vodě.

Sochy

Na počátku nutno připomenout, že socha sama o sobě bývá velmi často prezentována na soklu, který je její nedílnou součástí a společně se sochou tvoří jeden kompaktní celek. Při vlastním restaurování je nutno tento fakt neopomínat a v těchto intencích k němu také přistupovat.
Restaurování soch by mělo mít v první řadě charakter konzervační, a to především proto, aby bylo vyhověno hlavnímu požadavku památkové ochrany, kterým je maximální snaha o záchranu původního autentického materiálu. (V některých případech je však již nezbytně nutné přistoupit k zásahu rekonstrukčnímu.)
Konzervační zásah by měl v co možná největší míře odstranit příčiny probíhající degradace a koroze kamenného materiálu a dále opatřit materiál sochy tak, aby co nejlépe odolávala přirozeným vlivům prostředí. Vlastnímu restaurátorskému zásahu musí předcházet průzkum zaměřený na aktuální detailní stav sochy a podmínek, v nichž se v současné době nalézá. Na základě vyhodnocení tohoto průzkumu je následně vypracován restaurátorský záměr navrhující patřičné technické a technologické postupy. Pokud se jedná o národní kulturní památku, musí být vše průběžně konzultováno a schvalováno příslušným orgánem státní památkové péče.

Prvním bodem restaurátorského záměru bývá rozhodnutí, zda se bude socha deinstalovat a transferovat do restaurátorského ateliéru, či zda bude zákrok konán na místě. Vlastní zásah je pak zahájen odborným čištěním kamene, čímž se odstraňují náletové deposity, povrchové nečistoty, tmavé krusty a biologické napadení. Metod čištění je celá řada, základní dělení je na mechanické a chemické. Vhodná metoda se volí pro každý případ zvlášť, na základě předem provedených zkoušek čištění. Následuje odsolení kamene, odstranění vodorozpustných solí z pórů kamene, což je poměrně časově náročný proces. Poté následuje konsolidace – zpevňování kamene, kdy aplikací zpevňovacího prostředku do struktury kamene jsou zlepšovány jeho mechanické vlastnosti a tím i prodloužena jeho životnost. Následují drobné plastické retuše, lokální injektáže, případná domodelování a doplnění a lokální barevné retuše. Na závěr (v případě deinstalované sochy až po zpětné instalaci na její původní místo) bývá provedena scelující barevná retuš a závěrečná konzervační úprava hydrofobním prostředkem, který dělá sochu odolnější vůči přirozeným přírodním vlivům, zejména dešťové vodě.
______________
Pro výše uvedený postup byl vybrán základní typ - kamenná socha. V případě soch z jiných materiálů (štuk, sádra, terakota, dřevo, kov atd.) se v zásadě postupuje na podobném technologickém principu, avšak s použitím příslušných vhodných materiálů.