Čištění nízkotlakou vodní parou
Pomocí generátoru vodní páry lze šetrně očistit omítky i kámen. Pára účinně odstraní mastné depozity a usnadní i odstraňování disperzních nátěrů. Výhodné je, že dochází k minimálnímu zavlhčení čištěného materiálu a nedochází tak k nežádoucí migraci solí nebo ke zvýšení rizika biologického napadení. Horká pára má navíc desinfekční účinky.
Čištění tlakovou vodou
Tlakovou vodou se nejčastěji smývá prach, vegetace a nesoudržné nátěry z omítek, případně i z kamene, pokud není příliš degradovaný. Každému čištění musí předcházet zkoušky, kterými se prověří účinky aplikace dané metody, případně se porovná několik metod a vybere se ta nejvhodnější. Teprve poté se může přistoupit k vlastnímu čištění.
Čištění vysokotlakou vodní parou
Nejúčinnější formou mokrého čištění fasád a kamene je čištění vysokotlakou vodní parou. Spojuje mechanický účinek proudu vody a vysoké teploty, a tím umožňuje snadno odstranit náletové depozity (prach, mechy, lišejníky) i popraskané disperzní nátěry.
Odstraňování graffiti a antigraffiti úprava
Památky dnes bohužel nejsou vystaveny jen působení povětrnosti, ale vážné škody mohou působit i lidé, ať už nechtěně nebo úmyslně. Velmi často je třeba řešit znečištění povrchu kamene a omítek sprejery. Způsobů, jak graffiti odstranit je několik, od použití rozpouštědel, tlakové páry až po šetrné otryskání, ale vždy je třeba provést zkoušky a na jejich základě zvolit vhodnou metodu. Mnohem snáze se nápisy čistí, pokud byl povrch předem ošetřen antigraffiti úpravou. Tyto nátěry zabrání průniku barvy ze sprejů a fixů do pórů kamene či omítek. Některé druhy antigraffiti se odstraní spolu se snímaným nápisem a je třeba je potom obnovit jiné účinkují dlouhodobě.
Vodoinstalační technologie kašen
Hydroizolace kašen olověným plechem
Olovo a jeho mimořádné vlastnosti provázejí lidstvo více než 80.000 let. Protože se za tu dobu více než osvědčilo (a svědčí o tom i jeho použití jako izolace v jedné ze staveb sedmi divů světa – visutých zahradách Semiramidiných) má své nenahraditelné místo i v současnosti. Takto dlouholetou oblíbenost si získalo snadnou dostupností, jednoduchým zpracováním za studena, nízkou teplotou tavení a výbornou korozní odolností, schopnosti tlumit zvuk a chvění a v neposlední řadě jeho izotopové stálosti a neprostupnosti pro záření všeho druhu, včetně rentgenového a radioaktivního. Naše společnost proto používá olovo i pro hydroizolaci kašen, kterým tak zaručuje dlouhodobou spolehlivost.
Chemické čištění, odstraňování barevných nátěrů a graffity
Pokud odstraňujeme z omítek nebo kamene polymerní nátěry nebo graffiti nápisy, mohou barvu narušit vhodná organická rozpouštědla, tzv. odstraňovače nátěrů. Aplikují se nejčastěji ve formě pasty, nechají se několik minut až hodin působit a nakonec se sejmou mechanicky nebo pomocí tlakové vody. Stinnou stránkou této technologie je nutnost nakládání se sejmutými zbytky jako s nebezpečným odpadem a práce s organickými rozpouštědly je náročná i z hygienického hlediska.
Abrazivní čištění kovů
Mechanické čištění kovů
Mechanické čištění štuků
Odsolování
Odsolování kamene a zdiva probíhá v několika krocích. Po očištění je povrch provlhčen destilovanou vodou a pokryt vhodnou kompresní hmotou, nejčastěji čistou buničinou a kaolinem. Při následném vysychání pak dochází k transportu solí do naneseného obkladu. Vysychání nesmí proběhnout příliš rychle, protože pak by soli „nestihly“ doputovat až do obkladu a zůstaly by pod povrchem. V letním období je proto vhodné obklad překrýt polyetylenovou fólií. Obklad se po několika dnech sejme a zpravidla se několikrát opakuje. Úspěšnost odsolení je ověřena laboratorním rozborem obsahu solí v odsolovaném materiálu nebo neinvazivně v sejmutém obkladu. Před odsolováním je však nutné zjistit příčinu zasolení, např. neizolované soklové zdivo nelze úspěšně odsolit, protože soli do zdiva neustále pronikají se spodní vodou.
Odsolování chudou omítkou
Do hloubky zasolené zdivo je vhodnější odsolovat dlouhodobě. Používá se k tomu porézní vápenná omítka s nižším obsahem pojiva. Tato omítka delší dobu (několik měsíců) absorbuje soli, a poté je odstraněna. Postup se podle míry zasolení zdiva několikrát opakuje.
Konsolidace kamene
Konsolidace, neboli zpevňování kamene. Používá se zejména ke zpevňování sedimentárních hornin, například pískovce. Do struktury kamene se dodá vhodné pojivo, které kámen zpevní. Právě pojivo je nejdůležitější částí při konsolidaci. Musí se zvolit takové které bude co nejbližší vlastnostmi samotného kamene, aby se zabránilo rozdílnému rozpínání jednotlivých částí kamene při různých klimatických podmínkách. Na klimatických podmínkách záleží i aplikace této metody (není vhodný mráz, nebo přílišné teplo), pokud není restaurování prováděno v ateliéru.
Konsolidace kamenesníženého tlaku
Speciální metodou konsolidace je zpevnění za sníženého tlaku, které se také říká vakuová konsolidace, i když se při ní skutečného vakua nedosahuje. Ošetřovaný objekt, např. socha, je nejprve vzduchotěsně uzavřena do polyetylenové folie a pomocí vývěvy je zí odčerpán vzduch. Následně je do obalu načerpán konsolidant, který může díky podtlaku uvnitř kamene rychle pronikat do velké hloubky. Touto metodou lze dosáhnout hloubkové zpevnění, které je jinak nedosažitelné. Metoda je však náročná na vybavení a zkušenosti restaurátorů a používá se jen vřípadě hloubkového narušení kamene, kdy obvyklé metody zpevnění nestačí.
Konsolidace omítek
Vakuová konsolidace kamene
Injektážkamene a omítek
Všechny praskliny i drobné trhlinky va omítkách představují pro památky nebezpečí, protože jimi může do struktury pronikat voda. Zvláště nebezpečné je opakované přemrzání vody uvnitř prasklin, které vede kání materiálu a dalšímu rozšiřování prasklin. Při ošetření je proto nutné praskliny uzavřít a ochránit proti vodě tzv. injektáží. Nejčastěji používáme anorganické materiály na bázi vápna a bílého cementu, ve speciálních případech jsou vhodnější nízkoviskózní epoxidové pryskyřice.
Hloubková injektáž
Petrifikace dřeva
Pod tímto pojmem se skrývá zpevnění dřeva, které je poškozené hmyzem, houbami, případně jiným poškozením. Dřevěné prvky poznamenané hmyzem často ztrácejí svoji pevnost právě díky hmyzím chodbičkám, otvorům a mikroskopickým trhlinkám. Veškeré práce je nutno provádět pouze na předem asanovaných předmětech. Jako přípravky se používají buďto umělé, nebo přírodní, které zpravidla obsahují pryskyřici a rozpoučtědlo. Průmyslově vyráběné prostředky jsou pak na bázi akrylátu nebo epoxidu. Nesmíme zapomenout rozlišit zda budeme používat prostředek určený do interiéru, nebo do exteriéru.
Mikrotryskání jemného abraziva
Šertnější alternativou tryskání je použití tzv. mikropískovačky, které lze s výhodou použít i na kamenné sochy, kde běžné pískování nepřipadá v úvahu. Nízký tlak, malá tryska a velmi jemné abrazivo umožňují selektivně očistit graffiti nápisy nebo ztenčit krustu, která uzavírá povrch kamene a znemožňuje jeho konsolidaci. Jako všechny tryskací metody je však i tato velmi náročná na zkušenou obsluhu. Mikrotryskání je nutné provádět velmi opatrně a v případě čištění soch může práci provádět výhradně restaurátor s licencí.
Tryskání suchým abrazivem
Velmi účinnou metodou čištění omítek a kovů je tryskání suchým abrazivem, tzv. pískování. Jako abrazivo byl dříve nejčastěji používán jemný písek, dnes je však z hygienických důvodů nahrazen řadou dalších materiálů. Podle vlastností abraziva, nastavením tlaku vzduchu a volbou trysky lze míru čištění optimálně přizpůsobit konkrétní situaci.
Čištění kamene a omítek pneumatickým perem
Nejjemnější a nejcitlivější nástroj pro mechanické čištění je tzv. pneumatické pero. Hodí se pro čištění předmětů malých rozměrů nebo památek, u kterých je problematické oddělit pozdější vrstvy od originální hmoty. Práce vyžaduje zkušenost a značnou trpělivost.
Mechanické čištění omítek pistolí
V případě, že je omítka dostatečně pevná, lze nevhodné silnější nátěry a štuky sejmout pomocí pneumatické jehlové pistole. Snímání trvá poměrně dlouho a vyžaduje trpělivost a opatrný přístup, ale umožňuje sejmout i vrstvy, které jsou jinými metodami neodstranitelné.
Tryskání suchým ledem
Pro speciální aplikace využíváme technologii tryskání suchým ledem. Abrazivem jsou pelety suchého ledu (teplota cca -78 °C). Vedle mechanického abrazivního působení zvyšuje účinek této metody teplotní šok, při kterém dochází k oddělení povrchové vrstvy nečistot. Výhodou je také absence prašnosti a odpadu abraziva, protože suchý led po dopadu bezezbytku sublimuje do atmosféry jako plynný CO2.
Aplikace technologie JOS
Patentovaný systém JOS představuje nový postup při očišťování povrchů objektů. Systém nepoužívá žádné chemické prostředky. Je proto tedy i šetrný k životnímu prostředí. Technologie využívá nízkotlaké rotační víření. Při nízkém tlaku vzduchu, malé spotřebě vody a neutrálním granulátu se pomocí trysky vytváří vír z výše zmíněného vzduchu, vody a granulátu. Rotační vír za pomoci nízkého tlaku tak vytváří jemný, stírací nebo leštící, případně čistící efekt aniž by porušil strukturu objektu.
Aplikace laseru
Čištění povrchu materiálu laserem (zpravidla pulzním) patří mezi šetrné metody čištění, které vhodným způsobem nahrazují jiné mechanické a chemické způsoby čištění. Je tedy ekologická a velmi šetrná k povrchům, protože nedochází k přímému kontaktu jako při jiných mechanických způsobech jako je například kartáčování, broušení. Laserové čištění se tak ukazuje jako mimořádně vhodné při odstraňování polymerů, nátěrů a oxidů.
Aplikace voskové politury
Aplikace voskové politury je velimi stará technika ochrany povrchu dřeva, která má za úkol nejen zvýšit estetický pohled, ale také dřevo chránit a prodloužit jeho životnost. Pro tytoi účely se v minulosti používal zejména včelí vosk. Současné nátěrové materiály se skládají ze směsi vosků nebo nátěrových hmot ředitelných vodou (polyuretanové nebo akrylové roztoky). Opět je třeba rozlišit materiály vhodné k použití v interiéru a exteriéru. Takto ošetřené dřevo si zachovává původní barvu a vzhled, je příjemné na dotek a pokud dodržujeme přírodní recepruru, neobsahuje žádné chemické látky a alergeny a je šetrné k životnímu prostředí.
Aplikace voskodamarové politury
Lepení kamene
Pokud se drobné praskliny včas neřeší, může časem dojít až k odlomení části kamene. Jindy může být příčinou poškození vandalismus. Velmi pevně lze ulomené části přilepit pomocí epoxidové nebo polyesterové pryskyřice, pokud je díl mechanicky namáhaný, posiluje se spoj navíc nerezovou armaturou. Podobně byly slepeny např. díly kašny v Benátkách nad Jizerou.
Lepení a klížení dřeva
Technologie na umělý kámen
Umělý kámen
V minulosti bylo zvykem chybějící části doplnit stejným druhem kamene. Pro doplněk ale bylo nutné vysekat lůžko za cenu ztráty původního materiálu, další problém mohl nastat s obstaráním stejného druhu kamene. V současnosti se doplňky provádí většinou tzv. umělým kamenem, volbou vhodného pojiva a plniv lze napodobit vzhled široké škály materiálů. Např. doplňky přírodního pískovce lze provést minerálním tmelem složeným z vhodného typu písku, bílého cementu a pigmentů. Pro doplňky neporézních materiálů např. žuly je možné jako pojivo použít i epoxidové pryskyřice. Výsledný vzhled závisí nejen na složení směsi, ale i na opracování tmelu po vytvrzení.
Technologie na teracco
Zvláštním druhem dekorativního umělého kamene je tzv. terraco. Používá se pro dlažby, podlahy, schodišťové stupně, i pro tvrdé kamenné omítky. Vzhled terraca je určen výrazným kamenivem a opracováním povrchu – teracová dlažba se upravuje broušením, omítky se zpravidla přesekávají pemrlicí.
Technologie na umělé mramory
Umělý mramor je znám již přes štyřista let. Začali ho použivat florentští mistři při výstavbě chrámů a paláců. Do čech se tato technologie dostala až v 18. století. Je to velmi náročná technologie co se týče jak financí, tak i času. Výroba musí probíhat v teplotně stálém a čitém prostředí zbaveného prachu a nečistot. Samotný umělý mramor se vyrábí ze směsi mletého vápence různých zrnitostí, sklářského písku, vysoce kvalitní polyesterové pryskyřice a barviva. Promísením všech těchto surovin se docílí typického mramorového žíhání. Kromě samotného restaurování, obnově památek a stavbě luxusních domů se v běžném životě můžeme s umělým mramorem setkat zejména v koupelnách a kuchyních protože snáší široký rozsah teplot od -40 až téměř k 90°C. Jeho využití je tak možné i v exteriérech.
Technologie na pohledové betony
Za druh umělého kamene lze považovat i pohledový beton, dnes stále častěji používaný materiál. Velkou výhodou je jeho trvanlivost a odolnost vůči poškození. Přesto je někdy potřeba pohledové betony opravovat, např. při změnách ve vedení rozvodů. Při opravách vůbec není snadné napojit doplňovaná místa na původní plochy. Připravit a zpracovat materiál, který se bude v co největší možné míře blížit vzhledu původního betonu vyžaduje velké zkušenosti a řemeslnou zdatnost.
Hydrofobizace kamene a omítek
Klíčovou úlohu v degradaci anorganických materiálů hraje působení vody. V podobě kyselých dešťů narušuje pojivo omítek a některých druhů kamene, umožňuje migraci a krystalizaci škodlivých solí a k poškození vede i opakované přemrzání vody v pórech kamene a omítek. Pronikání dešťové vody lze bránit aplikací hydrofobizačních prostředků. Dříve používané vosky a oleje v současnosti nahradily organokřemičitany, které výrazně snižují jeho nasákavost povrchu, a přitom neomezují paropropustnost. Hydrofobizaci ale nelze použít v případě, kdy může do materiálu pronikat vzlínající voda, ta by se hromadila pod povrchem a vedla k poškození ošetřeného materiálu.
Hydroizolace kašen olověným plechem
Olovo a jeho mimořádné vlastnosti provázejí lidstvo více než 80.000 let. Protože se za tu dobu více než osvědčilo (a svědčí o tom i jeho použití jako izovace v jedné ze staveb 7 divů světa - visutých zahradách Semiramidiných) má své nenahraditelné místo i v současnosti. Takto dlouholetou oblíbenost si získalo snadnou dostupností, jednoduchým zpracováním za studena, nízkou teplotou tavení a výbornou korozní odolností, schopnosti tlumit zvuk a chvění a v neposlední řadě jeho izotopové stálosti a neprostupnosti pro záření všeho druhu, včetně rentgenového a radioaktivního. Naše společnost proto používá olovo jako izolaci i v hydroizolaci kašen, které tak zaručují dlouhodobou spolehlivost.
Konsolidace anorganických materiálů
Vlivem povětrnosti, např. účinkem kyselých dešťů, ztrácejí omítky a porézní kámen postupně svou soudržnost a povrch zvětrává. Při restaurování je pak nutné přistoupit k tzv. konsolidaci. Porézní materiál je při tom nasycen kapalinou, která má schopnost přejít na pevnou látku a vytvořit dodatečné pojivo, které materiál zpevní. Včasnosti jsou pro tento účel nejčastěji používány organokřemičité konsolidanty, jejich výhodou je, že snadno pronikají do hloubky kamene a po vytvrzení vytvoří strukturu, která má podobné složení jako přírodní kámen, navíc nezpůsobují ztmavnutí povrchu. Při aplikaci musí být kámen suchý, teplota cca 5–25°C. Konsolidant se obvykle aplikuje nátěrem nebo postřikem, menší prvky lze také ponořit nebo zpevnit za sníženého tlaku – tzv. „vakuovou“ konsolidací.